07.11.2018 / Zajímavosti


Zeleň v zahradách pomáhá čelit znečištěnému ovzduší nebo hluku. Trendem se stávají střešní zahrady. Slouží jako klimatizace, okysličují a zvlhčují vzduch.

Smog, hluk, teplo, nedostatek stínu – to jsou jen některé potíže, které trápí moderní města. Zelené střechy byly dlouho vnímané pouze jako estetický prvek, ale v posledních letech jsou zdůrazňovány hlavně jejich praktické výhody. A to kvůli problémům, jimž metropole čelí – jen málokdo chce žít v prašném a horkém prostředí.

AFI Karlín Business Centre, zdroj: cbreproperties.cz

Zelená střecha jako izolace

Zvýšení vlhkosti, okysličení vzduchu nebo pohlcení srážkové vody jsou jen některé z výhod zelených zahrad. Současně pomáhají snižovat tepelné ztráty budovy, a to jak v zimě, tak i v létě, chrání nosné konstrukce a izolace vůči UV záření.

Ve svých návrzích se střešními zahradami počítá stále více architektů. Zatímco v létě šetří náklady na klimatizaci, v zimě fungují jako žádoucí zateplení. Objevují se na střechách administrativních budov, hotelů, slouží k zateplení rodinných domů. Právě na tento typ střech je možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Hlavní výhody zelených střech

  • Zlepšují životní prostředí, protože pomáhají pohlcovat oxid uhličitý, prach a smog, rostliny zároveň produkují kyslík.
  • Slouží jako hydroizolace a ochrana střešní konstrukce. Tím výrazně prodlužují její životnost.
  • Udržují tepelnou stálost a zlepšují mikroklima uvnitř budovy. Fungují jako aktivní tepelná izolace, jež akumuluje a uvolňuje tepelnou energii podle potřeby.
  • Regulují extrémní výkyvy teplot v průběhu roku, a tak pomáhají v domě udržovat tepelnou pohodu.
  • Šetří energii spotřebovanou na provoz klimatizace, u administrativních budov až o 75 %.
  • Pohlcují hluk. Rozdíl mezi střechou bez zeleně je asi 6 dB, což je poměrně vysoká hodnota. Rozdíl 10 dB už člověk vnímá jako zvuk s poloviční hlasitostí.
  • Zadržují srážkovou vodu, a tak pomáhají regulovat přetížení kanalizační sítě při přívalových deštích.
  • Zadržují vodu a její část se odpařuje zpět do atmosféry, takže se vzduch zvlhčuje, což pomáhá udržet přírodní koloběh vody.
  • Mohou sloužit jako plnohodnotná střešní zahrada, kde lze například pěstovat zeleninu nebo bylinky.
  • Vytváří rozmanitost, podtrhují vzhled budovy, slouží jako neotřelý architektonický prvek, zatraktivňují bydlení a život ve městě.
Běžecká dráha na střeše budovy Visionary, zdroj: skanska.cz

Zelených střech přibývá

Roční přírůstek plochy zelených střech, zdroj: novinky.cz

Zahrady na střechách byly ještě před několika lety unikátem, ale postupně se situace zlepšila. Zvlášť v posledních dvou letech jejich plocha narostla. Zelené střechy se přitom objevují nejen na administrativních budovách nebo hotelích, ale často i na rodinných domech. Jako izolace slouží především na pasivních stavbách.


Za rok 2017 se množství zelené plochy na českých střechách podle Svazu zakládání a údržby zeleně zvýšilo o 195 tisíc čtverečních metrů, což představuje plochu o velikosti 18 fotbalových hřišť.

Z větších budov mají zelenou střechu nebo střešní zahradu například BB Centrum Alpha ve Vyskočilově ulici v Praze, AFI Karlín Business Centre v Praze 8, Trimaran v Praze 4, víceúčelový DRN na Národní třídě, Main Point na Pankráci nebo Visionary v Argentinské ulici v Praze 7. Zelenou střechu plánuje například Praga Studios, jež byla postavena jako chytrá budova s aplikacemi propojujícími všechny její služby.

Trimaran v Praze 4, zdroj: cbreproperties.cz


Budovy Praga Studios a Visionary nyní usilují o certifikát WELL™, který měří a hodnotí parametry vnitřního prostředí ovlivňujícího zdraví a pohodu uživatelů. K posuzovaným aspektům patří například kvalitní vzduch, dobrá voda, zdravé světlo, ergonomie nebo inovace.

Sukulenty, keře i stromy

Založení zelené střechy nebo střešní zahrady má svá pravidla. Ozelenění je možné provést během výstavby objektu i dodatečně, například při rekonstrukci. Důležitá je zejména statika, protože konstrukce musí zelenou střechu unést. Dnes už ovšem existují speciální hydrofilní izolace, v nichž mohou rostliny růst a které jsou až desetkrát lehčí než běžná vrstva substrátu.

Po izolaci střechy se na povrch položí například minerální vata, jež slouží jako jímač vody. následuje vrstva substrátu a výsadba zeleně. Teplota střechy s vegetací zpravidla ani v létě nepřesáhne 25°C a je tak až o 55°C nižší než teplota střech vystavených přímému slunci.

Existuje několik typů zelených střech, které se liší strukturou, druhem osazených rostlin i nároky na údržbu.

  • Extenzivní zelená střecha. Osazuje se sukulenty, rozchodníky nebo bylinami. Je nejméně náročná na údržbu.
  • Intenzivní zelená střecha. Vrstva substrátu je vyšší, vysévá se tráva, luční byliny, péče je náročnější, je nutné například sekat.
  • Intenzivní střešní zahrada. Vysazují se i keře a stromy, vyžaduje péči jako běžná zahrada, je nutné sekat, stříhat, zavlažovat.
DRN palác na rohu ulic Mikulandská a Národní v Praze, zdroj: sebre.cz

 

Kanceláře Visionary na Praze 7, zdroj: cbreproperties.cz

 

Sdílejte:
Témata článku:
bydleníobnovitelné zdrojesmart city