18.10.2017 / Zajímavosti


Na hackathonu se malé týmy odborníků snaží během 24 hodin vyvinout řešení často velmi složitých problémů. Jak tedy probíhá takový závod v chytrosti?

V moderní domácnosti se počítače nachází i tam, kde byste je možná nečekali. Pokud si představujete jen ta zařízení s obrazovkou a klávesnicí, pak vás možná překvapí, že minipočítač najdete i v kávovaru, termostatu, žárovce a spoustě dalších spotřebičů. Množství zařízení vybavených elektronikou a připojením k síti se neustále rozšiřuje. Setkat se můžete třeba s květináči, které vám pošlou zprávu, že květiny schnou, nebo třeba dózou na léky upozorňující na dobu, kdy je třeba si prášek vzít.

Propojování věcí do sítí se pochopitelně neprojevuje jen v soukromí domácností, chytrými se stávají třeba také města. Setkat se s tím můžete třeba ve Vrchlabí, kde společnost ČEZ v roce 2010 spustila pilotní projekt chytré distribuční sítě elektřiny Smart Grid. V praxi to znamená, že u každého odběratele je sledována okamžitá spotřeba elektřiny, na což síť pružně reaguje zvyšováním či snižováním dodávky. Vlivem toho je s elektřinou nakládáno výrazně efektivněji a dochází k menším ztrátám.

Věkový průměr na hackathonech bývá samozřejmě velmi nízký

V Liberci byl spuštěn projekt chytrého parkování a 240 míst bylo osazeno čidly snímajícími jejich obsazenost. Vždy je tak možnost sledovat aktuální vytížení a podle toho třeba přesměrovávat řidiče.

Co to všechno má ale společného s hackathony? Chytré nápady, které někde vznikly – a kterým někdo dal prostor i čas. Pojďme se na vše podívat ještě z jiné strany, než se ponoříme mezi šrotující závity.

Hackathony – tak trochu jiné závody

Celý obor internetu věcí (IoT) se v současnosti stále nachází v rané fázi a v blízké době jej čeká masivní rozšiřování. Je tedy nutné velké množství odborníků, kteří umí IoT zařízení vyvíjet a následně pro ně psát potřebné programy. Jedním z rodišť talentů i nápadů jsou tzv. hackathony.

Hackathon a hackeři

Slovo „hackathon“ vzniklo složením slov hack a maraton. Slovo hack zde přitom odkazuje na komunitu programátorů šedesátých let na MIT v USA. Hackathony tak nejsou hackerské akce, tedy akce počítačových kriminálníků, ale akce nadšenců a inovátorů.

Na hackathonech proti sobě soupeří jednotlivci nebo malé týmy. Vymýšlí řešení zadaného problému nebo dostanou téma a přicházejí s nápady. Složení týmů je stanoveno předem nebo se rozhoduje na místě. Standardní doba na vyřešení zadání je 24 hodin, někdy i více dní, a na konci se poté vyhlašují vítězové, kteří nejlépe splnili zadání. Úkoly jsou vždy postaveny tak, aby jejich řešení spočívalo ve vývoji nějaké aplikace či produktu.

Hackathony se pořádají v prakticky všech myslitelných oborech. Vyvíjené produkty či služby se mohou týkat čistě softwarových záležitostí, jako webů a aplikací, nebo může jít o skutečná zařízení. V současné době jsou populárními tématy zdravotnictví, chytré domácnosti i chytrá města, doprava a emobilita či energetika. Obvykle hackathony pořádají velké společnosti, které tímto způsobem chtějí přijít na nové nápady ke zlepšení svých služeb. Běžně se hackathony odehrávají také na startupových veletrzích, jako je třeba WebSummit.

Kdo soutěží na hackathonech?

  • Programátoři – základní stavební kámen všech týmů je programátor. Ten píše kód, který aplikaci či zařízení dává instrukce, jak přijímat informace a jak na ně reagovat. Často je programátorů v týmu více a jednotlivé úkoly si rozdělují. Pořádají se vzdělávací hackathony určené pro začátečníky i vyloženě soutěžní hackathony pro pokročilé.
  • Grafický designér/webdesignér – pokud je hackathon o softwaru, tedy aplikaci či webové stránce, je potřeba mu dát grafický kabát. Právě to mají na starosti grafičtí designéři, kteří rozhodují o tom, jak bude vypadat uživatelské rozhraní. Pochopitelně ale musí úzce spolupracovat s programátory, kteří rozhodují, jak se rozhraní bude chovat.
  • Produktový designér – jestliže má být výsledkem hackathonu konkrétní produkt, musí nastoupit produktový designér, který mu vtiskne jasnou podobu. Je potřeba vymyslet rozmístění jednotlivých hardwarových prvků (procesor, paměti, napájení), ale i celkový vzhled a ergonomii.
  • Prodejce – výsledky celého snažení je pochopitelně potřeba odprezentovat a publiku i porotě prodat. Proto v týmu vždy musí být někdo, kdo bude dohlížet na to, aby finální produkt byl dostatečně atraktivní, a odprezentuje jej v tom nejlepším světle.

Pár hodin soustředění pro nápady s dlouholetou životností

Přestože první hackathony probíhaly již na přelomu tisíciletí, velký boom zaznamenávají zhruba od roku 2009. Spousta nápadů, které vznikly na jedné z těchto soutěží, je dnes již běžnou součástí života.

Na tehdejší poměry rozsáhlejší akce pořádal například Facebook, který v tom pokračuje dodnes a často hackathony využívá jako nábor zaměstnanců. Tlačítko „Like“ nebo třeba označování přátel v komentářích jsou všechno záležitosti, které vznikly právě na jedné z těchto akcí.

I tlačítko „Like“ vzniklo na hackathonu

Dnes je již běžné, že větší dispečinky taxislužeb mají aplikace, které vám například vyměřují přibližnou cenu a ukazují aktuální polohu vašeho vozu. První služba tohoto druhu vznikla v roce 2011 na Startup Summitu v Riu de Janeiru a na nápad přišel mladý programátor Tallis Gomes poté, co v noci čekáním na taxi strávil půl hodiny. Českou alternativou takové aplikace je například Liftago.

Mladí programátoři či designéři hackathony často berou jako příležitost získat zaměstnání u některého z velkých hráčů nebo investora pro svůj projekt. I díky tomu je pro technologické firmy jejich pořádání velmi výhodné, protože právě nápady a šikovní zaměstnanci jsou v současné době velmi nedostatkovým zbožím.

Sdílejte:
Témata článku:
chytrá aplikacechytrá domácnostinovaceInternet of ThingsIoTsmart grid

Zaujaly vás naše články a chcete zůstat v obraze?

Přihlaste se k odběru novinek!


Přidejte svůj komentář.




Být registrovaný je lepší. Staňte se součástí komunity Bydlíme s Filipem a získejte výhody registrovaných uživatelů, registrujte se zde.