27.09.2017 / Zahrada


Je projekt vlastní zahrady luxusem, nebo krokem rozvážného hospodáře? Jak k práci přistupuje zahradní architekt? To vše a ještě víc v tomto rozhovoru.

Při slově architekt si většina lidí představí spoustu plánů, svět velkých domů a muže v brýlích a černém plášti. A rozhodně si nemyslí, že architekti říkají věty jako Rád naslouchám a ptám se a připravuji lidem radost“ nebo „Baví mě lidi". A přesto takoví existují. A dokonce jsou jedni z nejlepších.

Ing. Ferdinand Leffler

Proč jste se rozhodl právě pro zahradní architekturu – co vás na ní baví?

Zahradní architektura není „jenom“ práce se zelení, je to práce s lidmi, jejich potřebami a sny. Baví mě se vzájemně poznávat, hledat motivy a tužby, někdy i skryté pod povrchem, které de facto vedou k vytvoření zahradního prostoru. Chci vytvářet takový prostor, kde budou moji klienti šťastní, uvolnění a spokojení. Přeji si, aby je zahrada bavila, měli ji rádi a prostě v ní bydleli. Zahrada nemá být synonymem dřiny a spousty práce, ale naopak radosti. Má být taky místem relaxace, zábavy nebo i tichého soukromí.

Byl nějaký projekt, který vám výrazně přirostl k srdci?

V poslední době mě moc baví projekty v krajině. Přicházejí nám krásné, prostorné zahrady, které navazují na okolí bez plotů a hranic. Jde o to, vytvořit takovou „nezahradu“, spíš krajinu s nenápadným chodníčkem. Respekt, pokora, vesmír.
 

Jak vypadá vaše zahrada?

Naše zahrada je skvělá :-). Půlku zabírá koupací jezero, ve kterém moje děti žijí značnou část léta, dále je tu zákoutí s ohništěm, tam končí každá návštěva a dětská party, a začínám budovat finskou saunu, abychom si jezera užili také přes zimu.

Napříč zahradou si moje žena natáhla akrobatickou slacklinu, na které se všichni učíme balancovat.

Na dům se zahrada váže velkou modřínovou terasou. Na zahradě žije jedna psí babička Eliška a jedna psí slečna Bertička, podbrdská kolie. Mají společnou boudu a obě nám každý den dělají spoustu radosti. Občas se po zahradě prohání králíci Jiří, Louskáček a Tim a při troše štěstí zde můžete narazit také na želvu​ Betty anebo Bibbi. Na zahradě máme veselo!​

Jak dlouhodobý je vlastně takový projekt zahrady? Na kolik let zahradu plánujete?

Zahrada, podobně jako třeba dům, se v podstatě plánuje na desítky let. Samozřejmě, musí vám a vašemu stylu života vyhovovat především teď. Její principy a koncepce by však měly být platné i za spoustu let. Rostliny se, na rozdíl od stavby, mění v čase a prostoru, rostou, a s tím počítáme už v návrhu. To ale zároveň neznamená, že je zahrada neměnná. Je příjemné, když časem přibude nový prvek podle aktuální potřeby majitelů, třeba pergola, koupací jezírko nebo dětské hřiště, vše ale v souladu a v harmonii se stávajícími prvky. Změna může vnést do života nový vítr a energii. Navíc někdy se mění i přímé okolí, třeba když soused postaví dvoumetrovou zeď nebo dorostou stromy. A to může být také důvod ke změně.

„ … “

Rostliny se, na rozdíl od stavby, mění v čase a prostoru, rostou, a s tím počítáme už v návrhu.

Jak se liší návrh veřejné a soukromé zahrady?

Cíl je stejný – vytváříme prostor, kde uživatelům bude, doufám, dobře. Pro oba typy návrhů jsou každopádně platné hodnoty jako krása, kvalita nebo vnitřní logika. Zadavateli nasloucháme, co potřebuje a co si přeje. Společný je také respekt k místu, krajině, klimatickým podmínkám a k architektuře, které jsou v podstatě nepřímými „spoluautory“ projektu. Při soukromé zakázce zahradu a její funkce napasujeme klientům tak řečeno přímo na tělo. Jinak bude vypadat zahrada pro mladé, kteří pořádají večírky, jinak pro rodiny s dětmi anebo starší lidi. Při veřejné zakázce, krom zmíněného, klademe větší důraz na budoucí funkční využití místa. Počítáme s pohybem lidí v prostoru, existujícími komunikacemi a vazbami na přímé okolí.  

Pravidelně se zúčastňujete soutěží, získáváte ceny. Jak je vnímáte? Proměnila se nějak hodnocení a kritéria?

Jasně, kvalita roste. Soutěží se účastníme zejména proto, že chceme nalákat i své šikovné kolegy k pořádnému klání. Lidé mají soutěže rádi a vnímají je, je to prostor, jak předat názor širšímu obecenstvu.

Kde soutěží ty nejkrásnější zahrady

Nejznámější a nejprestižnější soutěží v ČR je soutěž Zahrada roku, kterou pořádá Svaz zakládání a údržby zeleně. Uzávěrka přihlášek byla tento rok 31. 5. 2017, vyhlášení výsledků pak 8. 9. 2017. Výherce naleznete zde.

Soutěž má pro přihlášené firmy veliký význam, protože si v ní s ostatními účastníky poměřují kvalitu své práce. Dokazují také svou invenci, a pokud se v soutěži umístí, veřejnost se dozví, kdo je nejlepší a jaké nové trendy se dostávají do popředí.

Co se za dobu, kdy projektujete zahrady, změnilo – nejen v požadavcích klientů, ale také ve vaší práci (modelovací software apod.)?

Lidé začínají citlivěji vnímat prostor, ve kterém žijí nebo pracují, čemuž jsem upřímně rád. Souvisí to celkově se stylem života, který se změnil. Zajímáme se o to, co jíme, z jakého zdroje jsou potraviny a jestli žijeme ve zdravém a čistém prostředí. V práci jsou kladeny vyšší nároky a to málo volného času, co zbyde, chceme strávit kvalitně. A přesně to dokáže nabídnout zahrada – v kvalitním prostředí můžeme načerpat novou sílu. Cítit se opravdu dobře ve vlastním prostoru, cítit život, který tu pulzuje, a nechat se vtáhnout do okamžiku, vrátit se k podstatě a vychutnat si prosté bytí.  

„ … “

… to málo volného času, co zbyde, chceme strávit kvalitně. A přesně to dokáže nabídnout zahrada...

Vnímáte nárazové vlny zájmu, nebo je poptávka stálá po celý rok?

Příroda je v našich šířkách sezónní záležitostí. To se promítá nejen v zahradě, ale i v nás, lidech. Největší poptávka po naší práci je vždy na jaře, kdy lidé začínají řešit záležitosti kolem zahrady. A v tom okamžiku je většinou na brzkou realizaci pozdě, realizují se návrhy, které vznikly dříve. Na nové plánování je méně času. Proto svým klientům doporučuji se ozvat dříve, klidně i v zimě.

Existují trendy v barvách či typech rostlin?

Jistěže ano. Jedním z hlavních trendů posledních tří čtyř let je návrat k přírodě a ke všemu, co je přirozené. Ve výsadbách stromů se hodně využívají naše původní druhy, jako duby, břízy, olše nebo jeřabiny, podle toho, co roste v blízkém okolí. In jsou trvalky různých tvarů, struktur, barev i velikostí promíchané cibulovinami a okrasnými trávami. Ani dokonalý trávník už není korunou zahrady, jak tomu bylo donedávna. Přirozená příměs plevele, především nízkých kvetoucích druhů, jako jsou sedmikrásky nebo jetel, je vítána. Korunou zahrady může být naopak květinová louka.

Můžete říci, že se proměnil vkus klientů, nebo lidé žádají podobné zahrady?

Vkus klientů se opravdu mění, což souvisí se zmíněnou změnou životního stylu. Lidé více cestují a poznávají. Zažijí na vlastní kůži nejen služby či gastronomii, ale i kvalitní zahradní design. A ten pak i vyžadují, od kvalitní koncepce přes výběr materiálů a rostlin až po realizaci.

Jak moc ovlivní samotný styl stavby domu návrh zahrady?

Je to určitě jeden z důležitých aspektů. Se stylem stavby souvisí přímo výběr materiálů pro zpevněné plochy, pergoly nebo jezírko či bazén. Styl také ovlivní i výběr rostlin.

Zahradní architekt Ing. Ferdinand Leffler z atelieru Flera v pořadu Polopatě prezenuje zahradu ve Vonoklasech.

Poradíte lidem i v rámci hospodářských zahrad, nebo se soustředíte jen na okrasné?

Jedním z trendů je i tvorba jedlých zahrad. Nejde o to, vypěstovat si všechno, ale utrhnout si na jaře jahodu nebo na podzim hrozen je prostě krása. A to nehovořím o bylinkách, ty dnes nechybí téměř v žádné zahradě. Vždyť co by byla párty bez mojita s vlastní mátou a masem naloženým v tymiánu ze záhonku?

A i ten, kdo má větší hospodářství, chce mít kolem domu hezky. I zde můžeme vymyslet hezká napojení jednotlivých částí, zajímavý vstup a promyslet propojení s krajinou.

Jaký by tedy měl mít člověk pocit ze správně navržené zahrady?

Přesně tak, zahrada má být o pocitech, radosti a potěšení. Jsem rád, když se stane součástí života rodiny, kde se odpočívá, sportuje, poznává, pěstuje, povídá a směje. Může se také dostavit pocit, jako byste najednou po dlouhé době přijeli domů, nebo pocit propojení s místem a taky pocit spokojenosti.

Jsou prvky, které byste označil za své stálice? A naopak, co byste nikdy nepoužil?

Rádi používáme tradiční a pravé materiály, které si na nic nehrají, jako jsou kámen nebo dřevo. Na výběr je jich spousta. V moderním prostoru se nebráníme pohledovému betonu nebo gabionům. Co nemám rád, jsou imitace. Napodobeniny a lži, které si majitelé zahrad připravují sami na sebe. Obzvláště oblíbené jsou dnes plastové napodobeniny dřevěných prken. Zkoušela jste si na takové prkno někdy lehnout v plavkách? Víte, že vás takové prkno umí nabít statickou elektřinou tak pěkně, že vám vstávají vlasy na hlavě? Pravda je vždy více.

„ … “

Rádi používáme tradiční a pravé materiály, které si na nic nehrají, jako jsou kámen nebo dřevo. Na výběr je jich spousta. 

Co říkáte současnému trendu permakultury a přírodních zahrad? Pro koho je taková zahrada vhodná?

Je to jeden ze současných trendů a líbí se mi. I tady ale platí kouzlo zlaté střední cesty. Extrémy dlouhodobě nefungují. Vyberte si vždy to, co vám vyhovuje.

V těchto zahradách je život, majitelé se starají o půdu, ale i o ptactvo či hmyz. Jsou založením experimentátoři, rádi pozorují, zkoumají, učí se. Plevel? Ten jim nevadí, naopak ho využívají ve svůj prospěch. Tabu je zde chemie a umělost. Vizuál je ve výsledku hodně divoký, až „nepořádný“, proto taková zahrada nebude vyhovovat někomu, kdo si potrpí na řád, eleganci a pořádek, nebo někomu, kdo si chce jen v klidu užívat pohodlnou a krásnou zahradu. 

Je možné si nechat zahradu navrhnout, i když nejsem milionář? Lze říci nějakou orientační částku?

Jasně, projekt zahrady zpravidla nestojí milion. Ceny jednotlivých studií zahradních architektů se liší. Atelier Flera za hodinu seniorního architekta účtuje okolo 1 500 Kč a za hodinu juniorního architekta okolo 1 000 Kč. Věřte nebo ne, ale nepamatuji si, že by si někdo stěžoval, že za své peníze nedostal „dost muziky“. Já vím, že produkt, který vytváříme, je ve skutečnosti několik stran s nákresy, textem a vizualizacemi, ale hodnota pro další dění na zahradě je velká a myslím, že se peníze vynaložené do opravdu kvalitního projektu vyplatí. Sám si na interiéry svého domu platím poměrně drahé architekty.

Ing. Ferdinand Leffler

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze (Agronomická fakulta, obor zahradní inženýrství, 1997–2004). Absolvoval stáže v USA, Británii a Francii.

Spoluzakládal ateliér zahradní architektury LandART, v roce 2008 založil ateliér zahradní a krajinářské architektury Flera, který je dnes předním a s počtem 25 architektů největším ateliérem zahradní architektury ve střední Evropě.

 

Sdílejte:
Témata článku:
návodrozhovorstromytrávníkzáhonyzimní zahradaživý plot

Zaujaly vás naše články a chcete zůstat v obraze?

Přihlaste se k odběru novinek!


Přidejte svůj komentář.




Být registrovaný je lepší. Staňte se součástí komunity Bydlíme s Filipem a získejte výhody registrovaných uživatelů, registrujte se zde.