17.03.2019 / Zahrada


Už je to pár let, co se náš původně decentně okrasný balkón stal malou kuchyňskou zahrádkou. Zde vám poradíme jak na to.

Petúnie a muškáty nahradily aromatické bylinky, rajčata, okurky, saláty, ředkvičky a další jedlé rostliny. Postupem času jsem náš „pidibalkón“ o velikosti asi 7 m2 pronajala ještě několika ovocným keřům a sezónně též kalifornským žížalám ve vermikompostéru (skvělý zdroj kompostu!). A jelikož ostatní členové rodiny vytrvale trvají na přítomnosti lavičky, žádnou další chutnou flóru už na balkón nepropašuju. Vy však možná ano.

„Jižani“ vám budou na severu živořit

Přečtěte si také:

Jak založit kompost a vermikompostér

S vermikompostérem ušetříte cestu s odpadky, a ještě získáte cenný kompost pro své rostliny. Nemluvě o vašem přispění k životnímu prostředí.

Na balkóně stejně jako na zahradě poroste jen to, co bude mít pro růst ty správné podmínky. Balkónová zahrádka orientovaná na jih tedy skýtá velký potenciál pro pěstování rajčat, paprik, okurek, středomořských bylin a třeba i fíků či minikiwi a dalších slunce milujících rostlin.

Naopak zastíněný severní balkón bude pěstitelským oříškem, kde se obstojně povede snad jen populárnímu medvědímu česneku či mařince vonné. Západně a východně orientované balkóny mají sice své limity, ale pokud vám architektonické uspořádání poskytne alespoň půldenní dávku slunečních paprsků (4 až 6 hodin přímého slunečního svitu), lze se s trochou péče radovat ze slušné úrody.

Navíc existuje řada rostlin a keřů, které takové podmínky přímo uvítají! Kupříkladu závětří upřednostňující angrešt (kvůli místu ideálně stromkový), rybíz a třeba i máta a jahodník vám za polostín vyloženě poděkují. Vždy tedy ušetříte peníze, čas i energii, budete-li rostliny sázet do podmínek, které odpovídají jejich nárokům – což se týká nejen oslunění, ale třeba i proudění větru, kyselosti a propustnosti půdy, hloubky a velikosti pěstebních nádob i nároků na zálivku a hnojení.

Osvědčené „balkónovky“

bylinky (petržel, pažitka, máta, meduňka, šalvěj, levandule, tymián, rozmarýn, bazalka, lichořeřišnice apod.), rajčata (i divoká), papriky, okurky, hrách, ačokča, saláty, špenát, ředkvičky, jahody, angrešt, rybíz, zimolez kamčatský, kanadská borůvka, fíkovník, muchovník atd. (Při nákupu se ptejte na kultivary vhodné na balkón.)

Zdroj: Flickr.com

Než začnete sázet

Před samotným nakupováním a výsadbou doporučuji odpovědět si na několik zásadních otázek… Poskytne můj balkón dané rostlině dostatek slunce? Jaké nádoby budou pro danou rostlinu vhodné (velikost, hloubka), praktické a pro mne i designově přijatelné? Jak vyřeším zálivku v době dovolených? A konečně; jaká je nosnost balkónu? Ono přeci jen několik velkých květináčů, košů a kyblíků plných zeminy něco váží!

Navíc jak známo, s jídlem roste chuť, a z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že i přes velkou sebekázeň bude mít balkón tendenci se stále více ozeleňovat dalšími pěstitelskými experimenty. A jaké typy nádob jsou pro nadzemskou zahrádku ideální?

Přečtěte si také:

Pořiďte si domů vertikální zahradu

Na zahradě střídají zelenou barvu zlatohnědé odstíny, vy si ale přesto můžete pořídit zajímavou zeleň domů – do vlastní vertikální zahrady.

„Samozavlažováky“, kyblíky či košíky

Samozřejmě, že i zde vše závisí na tom, co sázíte a na jakém stanovišti. „Plasťáky“ jsou sice lehké, ale narozdíl od terakotových nádob „nedýchají“, snadněji se přelijí a přemokří, což může mít za následek hnití kořenů.

A pozor, důležitá je kupodivu i barva; je-li květináč oděn do smuteční černé, bude se jeho obsah na celodenním jižním slunci přehřívat!

Stále populárnější „samozavlažováky“ jsou sice praktické, ale ne každému se plast líbí, a ne vždy je lze sehnat v dostatečné velikosti. Zato méně nároční ekologicky naladění upcyklátoři umí využít k pěstování ledacos – a nemusí to ani vypadat špatně! Sázet lze do starého smaltovaného kýble nebo lavoru (udělejte dírky do dna!), nepotřebných proutěných košů (vnitřek vystelte netkanou textilii), do jakýkoliv dřevěných bedniček, do starších stavebních nádob apod.

Kupodivu se mi při zakládání balkónové zahrádky osvědčilo inspirovat se principy, které se aplikují v přírodních či permakulturních zahradách. S trochou „fištrónu“ natěsnáte do jedné nádoby různá rostlinná patra a spřátelené rostliny, které se navzájem podporují v růstu nebo jsou si užitečné jiným způsobem. Například odpuzují škůdce či vábí opylovače.

A pozor, i na balkoně můžeme v jednotlivých nádobách vytvořit pomocí kamenů, zastínění a třeba i mulče specifické mikroklima – středomořskou skalku či „lesík“ s borůvkami.

Příklady kombinací pro jednu nádobu

  • Rajčata, bazalka, salát dubáček, roketa 
  • Rybízy, máta, mangold
  • Fíkovník, netřesky, petržel
  • Tymián, šalvěj, měsíček, lichořeřišnice
  • Stromkový angrešt, ačokča
  • Šedá voda denně doma

I malý balkón je násoska a vypije během sezóny hodně vody, což nejednu ekologicky orientovanou duši ponoukne k využívání tzv. šedé vody z koupelny (pochopitelně by nemělo jít o vodu po praní).

Rychlé vysychání půdy lze zpomalovat mulčem. Mulčovat lze slámou, listím, tenčí vrstvou trávy, štěpkou, šiškami (kyselomilné rostliny), světlými kamínky apod. Mulčování na balkoně má oproti mulči v zahradě dokonce jednu výhodu; pod mulčem se vám neusídlí slimáci a hryzci.

Zdroj: Flickr.com

Vodu je možné v pěstebních nádobách též „dávkovat“ různými domácími závlahovými systémy, např. s využitím PETek nebo malých květináčů – návodů je na internetu bezpočet.

Co na balkónu nefrčí

Na balkónu vám pochopitelně „nepofrčí“ rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem a hlubokými kořeny, dále pak rostliny s velkými nároky na vláhu, živiny a prostor. Na „pidibalkónu“ špatně uživíte bujně rostoucí cukety, dýně a třeba i větší červené melouny. Dařit se moc nebude ani řepě, bulvovému celeru, rostlinám s dlouhým užitkovým kořenem apod. Pěstování brambor či cibule je možné, ale vzhledem k omezenému místu v zemi se vám nevyplatí. Smysl pochopitelně ztrácí i pěstování obilí.

Částečná balkónová soběstačnost?

Produkci získanou z balkónu lze vnímat spíše jako „koření“ kuchyně (a hobby), než jako krok k částečné potravinové soběstačnosti. Pokud však rádi bylinkaříte, zajistí vám i malá zahrádka bylinné čaje a tinktury na zimu.

Trochu jinak na tom budete v případě, jste-li single a obhospodařujete prostornou terasu. Tehdy se vám může stát, že budete v sezóně rozdávat rajčata, papriky, okurky, možná i ačokču a některé byliny a nejspíš dáte i nějaký ten rybíz či angrešt do mrazáku.

Zdroj: Ekolist.cz / autorka Martina Machová