04.05.2017 / Zahrada


Zimní zahrada může splňovat hned několik funkcí, na což má vliv mimo jiné její konstrukce a orientace. Jak ji navrhnout, aby splnila vaše očekávání?

Zimní zahrady možná nejsou v ČR zrovna častou stavbou a mnohdy jsou považovány za zbytečně luxusní přežitek. Opak je ale pravdou, v poslední době se jedná o výrazně dostupnější záležitost, než by se mohlo zdát. Navíc existuje ještě spousta dalších dobrých důvodů, proč zimní zahradu chtít.

Ujasněte si, co od zimní zahrady očekáváte

Pokud o zimní zahradě uvažujete, je namístě si říct, co od ní vlastně čekáte. Zimní zahrada dobře poslouží:

  • Rozšíří obytný prostor a možnost posedět si v přírodním prostředí i během chladných dnů.
  • Zásadně vylepší kvalitu vzduchu v domě.
  • V pasivních domech dobře funguje jako tepelný kolektor.

Důležité také je určit si, jaký preferujete typ. Rozlišovat lze dva základní druhy zimní zahrady:

  • zahrada oddělená od zbytku obytného prostoru stěnou či velkými dveřmi
  • zahrada s plynulým přechodem do domu

Výhodou prvního typu je udržování lepší vlhkosti a vhodnějšího mikroklimatu pro rostliny, druhý má zase ustálenější pokojové teploty. Při přehřívání však zimní zahrada horko distribuuje dále do obytného prostoru.

Možnost vytvořit si zimní zahradu mají i majitelé a obyvatelé bytů. Zasklením balkónu totiž vzniká izolovaný prostor – obvykle se používají skleněné výplně uložené v kovových rámech a umístěné v kolejnicích. Díky tomu jimi lze pohybovat horizontálně, mnoho z nich ale umožňuje i vyklápění.

Samotnou zimní zahradu pak můžete postavit jako:

  • visutou, resp. vyčnívající z fasády domu
  • zcela integrovanou do stavby domu
  • lodžii

Lodžie dokáže vypadat velice elegantně u domů, jež mají v půdorysu nějakou nepravidelnost, například dvojitý roh, který je takto možné zarovnat do pravého úhlu. Dalšími možnostmi jsou nástavby na plochou střechu garáže, mezi dvě části domu nebo před vchod.

Dřevěná konstrukce sedí k charakteru zimní zahrady nejlépe, na údržbu je však náročnější.

Na orientaci zimní zahrady záleží

Přestože ne vždy je možné si s ohledem na konstrukci domu vybrat, na kterou stranu bude zimní zahrada orientovaná, je dobré vědět, že právě tento faktor do značné míry definuje využití i druh pěstovaných rostlin. 

Jih

Zachytí nejvíce tepla a i v zimě je při dostatku slunečního svitu zahrada obyvatelná. Vyžaduje ale kvalitní stínění a kvůli přehřívání dostatečně dimenzované oddělení od zbytku obytného prostoru.

Východ

Nepříliš oblíbený směr kvůli slunečnímu svitu pouze v ranních a dopoledních hodinách. Během odpoledne a večera tak bez vytápění již nedosáhnete teplot, v nichž by bylo příjemné pobývat.

Západ

Zahrada se prohřívá celé odpoledne, pro léto je tak opět důležité mít dostatečné odvětrávání a stínění. Dokáže však nabídnout velice příjemné teploty ve večerních hodinách, a je tak ideální jako relaxační zóna.

Sever

Nejčastěji se toto umístění volí tehdy, kdy má zimní zahrada sloužit jako tepelný izolátor domu. Během dne poskytne rovnoměrné osvětlení, bez vytápění však bude obyvatelná jen po velmi krátkou část roku.

Jak zajistit tu správnou teplotu

Ruku v ruce s orientací jde samozřejmě oddělení od zbytku prostoru i potřeba vytápění nebo naopak klimatizace. Klíčový je dostatečný počet zcela otevíratelných oken, jejichž plocha by měla činit alespoň pětinu podlahové plochy. Ideální je mít dvě taková naproti sobě a část střešních, aby měl v létě kudy unikat přehřátý vzduch.

Větrání

Větrání může probíhat buď touto přirozenou cestou, nebo se mu dá pochopitelně napomáhat systémem ventilátorů. Jejich výkon je přímo úměrný velikosti zimní zahrady, k dostání jsou také inteligentní systémy, které proudění vzduchu řídí samy podle potřeby i za nepřítomnosti majitele.

Inteligentní větrání zimní zahrady

Systémy pro inteligentní větrání zimní zahrady sledují teplotu, vlhkost a další parametry a přizpůsobují jim intenzitu a dobu větrání. Díky tomu je v zimní zahradě vždy odpovídající klima. To si můžete definovat obvykle i v několika faktorech, o zbytek se poté systém inteligentního větrání postará za vás.

Vytápění

Jestliže chcete k pobytu zimní zahradu využívat celoročně, pak je vytápění takřka nutné. Pokud je orientována na jih a dobře odizolována, může vám postačit i přenosný přímotop. U větší zimní zahrady s menším přísunem slunečního svitu je však potřeba vytápět účinněji. Obvyklým řešením je několik topných těles (radiátorů) napojených na ústřední topení, elegantnější alternativou je pak kanálové teplovzdušné topení, které se skryje pod podlahovou mřížku a dokáže velmi rychle reagovat na změnu teploty. Klasické podlahové topení není právě z tohoto důvodu příliš vhodné, jelikož změny teplot nejsou okamžité.

Kvalitní zasklení izoluje a unese sníh

Významnou roli z hlediska vývoje teplot uvnitř zimní zahrady hraje prosklení. Běžné skleněné tabule se zde nepoužívají, nemají totiž dostatečné izolační vlastnosti ani pevnost. Ta je důležitá v zimním období, kdy musí vydržet nápor sněhu. V současné době se tak používají bezpečnostní dvojskla či trojskla, síla skel by přitom měla činit minimálně 8 milimetrů. Čím větší je rozteč střešních profilů, tím silnější by pak mělo být sklo. Sekundární výhodou je i zvuková izolace.

Polykarbonátové střešní výplně sice trochu kazí estetický dojem, z praktického hlediska jsou ale dobrou volbou.

Nenápadnou ochranou proti přehřívání jsou skla s reflexní vrstvou, která nepropouštějí část slunečního svitu. Obvykle se používají na střešní část, boční skla poté teplo propouštějí. Minimálně pro horké letní dny se však hodí i další stínění v podobě venkovních markýz nebo interiérových žaluzií. Vnější ochrana proti slunci zachytí výrazně více slunečního svitu, je ale náročnější na údržbu. Méně estetickou alternativou k pokrytí střechy je polykarbonát, který propouští dostatek světla a zároveň je velmi odolný a dobře izolující.

Při propojení s interiérem domu je třeba dbát také na to, aby se v létě příliš mnoho horka nedostávalo i do dalších místností. Řešením mohou být mimo jiné skládací skleněné výplně, kterými lze prostor mezi domem a zimní zahradou v případě potřeby oddělit.

Materiál: plast, dřevo, ocel, nebo hliník?

Právě z těchto materiálů se konstrukce zimních zahrad obvykle vyrábějí. Hliník i dřevo jsou cenově na podobné úrovni, často se používá kombinace obojího. Hliník je pevný, dlouho vydrží a nemá velké nároky na údržbu. Dřevo zase lépe sedí k přírodnímu prostředí, vyžaduje však ochranu před vlhkostí a UV zářením.

Plast vychází cenově nejlépe, jeho nosné vlastnosti ale nejsou ideální. Vzhledově navíc po pár letech kvůli vnějším vlivům silně ztrácí na kráse. Na druhou stranu, při kombinaci s pevnějším materiálem může znamenat významnou úsporu bez zásadního kompromisu.

Především u větších zimních zahrad vyžadujících pevnější konstrukci je dobrou volbou také ocel. Na druhou stranu je i zde třeba počítat s nutnou údržbou zevních částí, mimo jiné proti korozi. Ideální nejsou ani tepelněizolační vlastnosti, jež je tak třeba dohnat kombinací s jinými materiály.

Použité sklo by mělo být dvojité, s kvalitní izolací a dostatečnou pevností

U nábytku pozor na materiál

Pokud má vaše zimní zahrada být i obytným místem, bude potřeba ji vybavit nábytkem. Poměrně oblíbený je ratanový nábytek, který jde ruku v ruce s přírodním prostředím. Vyžaduje ovšem pravidelnou údržbu, a navíc špatně snáší vlhkost, takže pokud ji hodláte třeba kvůli pěstovaným rostlinám držet vyšší, nelze ratan doporučit. Alternativou však může být umělý ratan – na pohled je od pravého k nerozeznání, a navíc je výrazně levnější a prakticky bezúdržbový.

Látkový nábytek patří k tomu nejpohodlnějšímu, co je k dostání, není však z nejlevnějších a obtížně se čistí. Zcela nevhodný je pak do zimních zahrad s vysokou vlhkostí, kterou materiál pohlcuje. Čalouněný nábytek je z tohoto důvodu zcela mimo diskuzi.

Levnou a takřka bezúdržbovou alternativou je plast, v současnosti již lze sehnat takový nábytek, který nebude mezi rostlinami působit jako pěst na oko. Dále je v tomto ohledu vhodné i dřevo, vyšší cena a nutnost údržby však platí i zde. K dostání jsou také produkty vyrobené z kovu, nicméně ten akumuluje teplo, což v praxi znamená, že v chladnějším prostoru bude ledový, v horku zase žhavý.

Ratanový nábytek se nehodí do zimních zahrad s vyšší vlhkostí.

Stavební povolení na zimní zahradu

Se stavebním povolením je to v případě zimních zahrad poněkud neurčité a záleží zde na přístupu konkrétního obecního úřadu. V každém případě byste se na něj měli jít optat, ohlášení vás totiž nemine.

Výjimku zde tvoří pouze taková zahrada, která neobsahuje žádný systém vytápění, podlahová plocha není více než 25 m2 a výška nepřesahuje pět metrů. Samostatně stojící stavba pak může mít půdorys až 40 m2.

Je také potřeba mít vypracovaný statický posudek, a to kvůli zatížení střechy. Na základě sněhové mapy tak musí být zimní zahrada schopna unést patřičné množství na metr čtvereční. V nížinách jde obvykle o zhruba 150–200 kg/m2, v horských oblastech i dvojnásobek.

Pečlivě vypracovaný projekt je klíčem k úspěchu

Jestliže se stavbu rozhodnete svěřit odborníkům, hledejte firmy s dostatečnými referencemi a značkovými komponenty. Důležité je mít jasno, jak chcete, aby zahrada vypadala, a alespoň přibližnou představu o její ceně. Projektanti vám poradí, co se týče vytápění či izolace, konečné slovo by ale vždy mělo být to vaše. Ve smlouvě si poté potrpte na termín zhotovení, záruční podmínky a stanovenou cenu.

Na trhu seženete také skládací zimní zahrady, s jejichž montáží si poradí i méně zkušení. Je ale naprosto nutné dbát pokynů výrobce tak, aby nebyla narušena statika či izolační vlastnosti. Taková řešení jsou příznivá cenou, ceny nejmenších zahrad totiž začínají již okolo 35 000 Kč a poměrně velké konstrukce lze stále pořídit za částky okolo 100 000 Kč.

Řešení zhotovená na míru pak na této částce začínají a mohou klidně šplhat do několikanásobků v závislosti na velikosti, systému větrání a vytápění, vybavení a dalších prvcích. Pochopitelně jsou ale trvanlivější a uživatelsky přívětivější.

Sdílejte:
Témata článku:
květinynávodzimní zahrada