Po vltavské kaskádě a jejím působivém okolí

03.10.2016

Natálie Smoljaková

Asi už jste se někdy koupali na Lipně, Slapech nebo Orlíku. Co ale navštívit i další zajímavá místa na trase vltavské kaskády a v jejím blízkém okolí?

Kaskád je celkem devět a rozprostírají se na Vltavě v úseku delším než 250 km, od šumavského Lipna až po Vrané u Prahy. Ať už máte zálibu ve fungování vodních elektráren, či jen rádi obdivujete zajímavé vodní stavby a objevujete jejich okolí, tato oblast skrývá nespočet zajímavých míst. Kromě Lipna, Slap či Orlíku naleznete níže pět dalších, která byste neměli minout.

Hněvkovice

Kaplanova turbína

Nástupnice Francisovy turbíny je účinnější díky nastavitelnému náklonu nejen lopatek, ale hlavně oběžného a rozváděcího kola. Je ale tedy i dražší a výrazně složitější. Jako první byla navržena s ohledem na vazkost vody. Používá se na kolísavém toku, tedy na malých spádech s velkým průtokem vody, který není konstantní.

Když se vydáte z Lipna zhruba 110 kilometrů po směru proudu přes nádherný Český Krumlov a České Budějovice, dostanete se až k nádrži Hněvkovice, vybudované v 80. letech minulého století. Jejím primárním účelem je poskytování vody nedaleké Jaderné elektrárně Temelín, přičemž k tomu slouží čerpadlo nacházející se v blízkosti hráze, umístěné asi čtyři kilometry od města Týn nad Vltavou. Kromě tohoto technologického určení je také oblíbeným místem k rekreaci, rybaření a vodním sportům.

Právě ke zmíněné hrázi před Týnem nad Vltavou se přehradní jezero rozprostírá od téměř patnáct kilometrů vzdálené Hluboké nad Vltavou. Zde naleznete jednu z dominant jižních Čech, a to stejnojmenný neogotický zámek. Ten je tedy rozhodně jedním z míst, které byste při návštěvě Hněvkovic neměli vynechat.

Tím dalším je bezpochyby působivé kaňonovité údolí vedoucí podél potoka zvaného Židova strouha, který pramení poblíž vesničky Bzí a nedaleko Bechyně se vlévá do řeky Lužnice.

Vodní nádrž je také domovém menší vodní elektrárny Hněvkovice, která je plně automatická a řízená z centrálního pracoviště společnosti ČEZ ve Štěchovicích. O výrobu elektrické energie se starají dvě Kaplanovy turbíny o průměru 2,4 m, dávající dohromady výkon 9,6 MW. Zařízení bylo uvedeno do provozu roku 1992.

Kořensko

Spolu s Hněvkovicemi je Kořensko nejmladší součástí vltavské kaskády. Dělí je od sebe pouhých deset kilometrů. I tato přehradní nádrž souvisí s Temelínem, jde totiž o ochranu proti odpadním vodám z jaderné elektrárny a další funkcí je zabránění nadměrnému oteplování říční vody. Zátoka u osady Nový Dvůr je využívána jako přírodní koupaliště, a i zde tak můžete strávit celý den odpočíváním a ležením u vody. Vodní elektrárnu naleznete i zde a svým řešením je taktéž podobná té hněvkovické. Dvojice Kaplanových turbín s průměrem tři metry má celkový výkon 3,8 MW.

Pokud nicméně chcete být aktivnější, rozhodně se zajeďte podívat do nedalekého Týna nad Vltavou. Zde naleznete hned několik historických památek včetně kostela sv. Jakuba či zámku, kde je umístěno městské muzeum.

Jestliže vám bude přát počasí, rozhodně se vypravte podívat také na rozhlednu Vysoký Kamýk, která je umístěna na vrcholu nacházejícím se 627 m n. m. Odsud se při dobré viditelnosti dočkáte neopakovatelného výhledu na značnou část jižních Čech a samozřejmě Šumavy.

Kamýk

Přes 65 kilometrů, z nichž část zaujímá dobře známý Orlík, dělí Kořensko od přehrady Kamýk. Tu si nespleťte se stejnojmennou pražskou čtvrtí ani obcí na Litoměřicku – tento Kamýk se totiž nachází na Příbramsku, asi ve třetině cesty ze Sedlčan do Příbrami. V letech 1957 až 1962 byla postavena, aby vyrovnávala kolísavý odtok z orlické elektrárny.

V malebném okolí se nachází mimo jiné zřícenina hradu Vrškamýk, kde v současné době probíhá rekonstrukce. První zmínky o hradu pochází z roku 1186, kdy jej založil král Václav I. Stavbu však dokončil až Přemysl Otakar II, kvůli špatné statice obvodových zdí zadního hradu byl Vrškamýk nicméně již začátkem 14. století opuštěn.

Jestliže je vaší vášní koupání, pak byste rozhodně neměli minout ani nedaleký zatopený lom v Hříměždicích, kde voda dosahuje hloubky až patnáct metrů. Pro technologické nadšence se zde nachází také vodní elektrárna, jež opět využívá Kaplanovy turbíny, tentokrát však rovnou čtyři, a to o úctyhodném výkonu celkem 40 MW.

Štěchovice

Francisova turbína

Vyvinuta v roce 1848 na základě předchozích typů. Se svou 90% účinností se stala nejefektivnější vodní přetlakovou turbínou, která je s mírnými modifikacemi používána dodnes.

V půvabné části středních Čech se na 84. říčním kilometru nachází asi nejhezčí stavba z celé vltavské kaskády. Přestože byla budována v tragickém období mezi lety 1937 a 1945, její žulové obložení je vskutku působivé. Nachází se zde dispečink, ze kterého jsou ovládány všechny elektrárny patřící do vltavské kaskády, a současně je ve Štěchovicích také vyrovnáván nepravidelný odtok z největší české přehrady na Slapech.

Okolí Štěchovic skrývá mnohdy takřka nedotčenou přírodu se skalami svažujícími se až k Vltavě a divokými potoky, které si prorážejí cestu hlubokými bočními kaňony. Ať už se vydáte jakýmkoliv směrem, v této oblasti zkrátka neprohloupíte.

Říká se, že na umělecké dílo je lepší dívat se s odstupem. Proto si určitě udělejte výlet na Smetanovu vyhlídku poblíž obce Třebšín, odkud budete mít štěchovickou přehradu jako na dlani. Nedaleko se nachází také jedna z nejstarších trampských osad v České republice, známá pod názvem Ztracená naděje (též Ztracenka). A pokud se z Třebšína vydáte po žluté stezce, dojdete až k nádherným Krňanským vodopádům.

Štěchovický komplex pochopitelně skrývá také elektrárnu, respektive rovnou dvě. Štěchovice I sestává ze dvou turbín nabízejících celkový výkon 22,5 MW. Přečerpávací elektrárna Štěchovice II dosahuje pomocí Francisových turbín výkonu až 40 MW.

Vrané

Poslední zastávkou je Vrané nad Vltavou, městečko vzdálené pouhých 20 kilometrů od Prahy. Zdejší nádrž byla první postavenou částí vltavské kaskády, a to mezi lety 1930 a 1936. I ta se stará o regulaci vodního odtoku celého systému.

Samotná obec Vrané nad Vltavou je nevelká a mnoho let zpátky byl pro její obyvatele jediným způsobem, jak se odsud dostat, místní brod a později přívoz. Ten ostatně funguje dodnes a z Vraného vás dostane na okraj zbraslavských Strnad, svézt se však můžete i po železniční trati, která je zde v provozu od roku 1897.

Ve městě se nezapomeňte podívat na kostelík sv. Jiří. První zmínka o něm pochází z roku 1352, a to konkrétně ze zakládací listiny břevnovského kláštera. Z původní románské podoby byl poté v 17. století přestavěn do gotické. Kromě toho se zde můžete vydat i do půvabné okolní přírody a využít k tomu lze i slavný Posázavský pacifik, jehož trať vede z Vraného do Čerčan.

Na levém břehu řeky zde naleznete jez a dvojici plavebních komor, umožňující lodím z Prahy pokračovat do Štěchovic či naopak. Pravý břeh je poté domovem zdejší elektrárny, která byla taktéž uvedena do provozu v roce 1936. Dvojice Kaplanových turbín zde poskytuje výkon necelých 14 MW.
 

Přidejte svůj komentář.

Komentáře (0)

Prosím, přihlaste se abyste mohli komentovat. přihlásit se

Další články k tématu

Soutěž o 5 knih od nakladatelství Grada

Soutěž o 5 knih od nakladatelství Grada

Ve spolupráci s Nakladatelským domem Grada jsme pro vás připravili soutěž o 5 knih. Je jich skutečně jenom pět, takže rozhodně neváhejte a soutěžte!
Čínská tramvaj na vodík má české kořeny

Čínská tramvaj na vodík má české kořeny

Upravená technologie vodíkové bomby v bezpečné formě slouží v hromadné dopravě a pomáhá snižovat smogovou zátěž.
10 tipů na jarní výlet po ČR

10 tipů na jarní výlet po ČR

Ťuk, ťuk. Kdo tam? Jaro! Jen mu otevřete, nechte se jím okouzlit a vytáhnout ven. Počasí výletům přeje. Jen nezapomeňte na pořádné boty.
Nizozemsko zavádí osvětlení šetrné k ptactvu

Nizozemsko zavádí osvětlení šetrné k ptactvu

Vítejte ve světě, kde pouliční osvětlení dokáže zároveň posvítit na cestu a nerušit stěhovavé ptáky. A samozřejmě šetří energii. Vítejte v Nizozemsku.


Nejčtenější blogeři

David Berka

David Berka

počet článků: 1
Miroslav Štechr

Miroslav Štechr

počet článků: 2
Zdenek Pekarek

Zdenek Pekarek

počet článků: 2