Pasivní solární architektura není jen o panelech

05.01.2017

Miroslav Budiš

Architektonické trendy a technologie umožňují pracovat se solární energií mnoha různými způsoby. A na ty zajímavější se právě teď chceme podívat.

Vzhledem ke vzrůstající poptávce po využití solární energie se mění i způsob, jak architekti pracují nejen se solárními panely, ale se solární energií celkově. Vznikl tak samostatný obor solární architektura, který se zabývá využíváním slunečního záření v rámci fungování stavby tak, aby jeho získávání bylo co nejefektivnější.

Solární architektura není jen o fotovoltaických panelech

Pokud jste rychlou úvahou dospěli k názoru, že solární architektura spočívá především v osazování fotovoltaických panelů, pak vězte, že klíčových parametrů je zde vícero. Jde především o tzv. pasivní solární architekturu, která přichází ke slovu ještě před položením základního stavebního kamene.

Orientace stavby a rozložení místností jsou klíčové

Ideálním terénem, do nějž takovou stavbu zasadit, je tak jižní svah. To by byl ovšem velice limitující požadavek a pochopitelně jde především o celkovou orientaci obytných zón domu do jižní části, přičemž přípustná výchylka umístění hlavní, co nejvíce prosklené fasády je zde 22,5 %, v lepším případě směrem na jihozápad. Tím dosáhnete efektivního využití tzv. skleníkového jevu, což přináší významné úspory na vytápění objektu. Teplo, které je z této strany zachyceno, se akumuluje do stěn, podlah a stropů a ty jej v případě potřeby distribuují do místnosti.

Pro zasklení se používají moderní izolační dvojskla či trojskla, ideální je druhá možnost s postříbřeným prostředním sklem, které brání přehřívání, nicméně v zimě hodně minimalizuje tepelné zisky. Vhodnější jsou tak spíše stínicí prvky. Pro letní období jsou klíčové také stínicí mechanismy, během chladných nocí pak dokážou i snížit tepelnou ztrátu.

V zimě je zde zachycení co nejvíce záření samozřejmě klíčové, v létě by naopak mohlo způsobit nepříjemné vedro. Proto je druhým klíčovým prvkem naopak co nejcelistvější severní fasáda s umístěním skladovacích prostor, koupelen a dalších částí domu, jež nebývají obývány po tak dlouhou dobu. Neznamená to však, že by vám v koupelně měla kovová sprchová hlavice přimrznout k ruce. Proudění vzduchu je nastaveno tak, aby teplo z jádrové části proudilo v zimě do té chladnější. Ta naopak v létě ochlazuje obytnou část.

Zimní zahrada není jen efektní, ale i efektivní

Užitečnou součástí slunečního domu je prosklená zimní zahrada. Ta se umísťuje na východní či západní část stavby, kdy neomezuje prosklení jižní části, ale zároveň funguje jako kolektor tepla a v zimě pomáhá s izolací.

Na druhou stranu není v závislosti na umístění stavby orientace zahrady na jih vyloučena. Vlivem efektivity zachytávání tepla totiž může být v chladnějších oblastech pro chod stavby zcela klíčová. Podobný efekt může mít i zasklený balkón či lodžie, kde se předehřátý vzduch využije k zásobení místností uvnitř domu teplem.

Kam s fotovoltaickými panely?

Stavba, která vznikne na principech solární architektury, počítá s umístěním fotovoltaických panelů. Tradiční pozicí je pochopitelně střecha, dnes již navíc existují montážní mechanismy pro všechny myslitelné druhy. U běžného domu se zkosenými střechami se panely umísťují na tu stranu, která je více nasměřována k jihu. Minimální sklon panelů zde činí alespoň 15°. Jestliže jej vaše střecha má menší, je vhodné panely pro dosažení vyšší účinnosti přizvednout.

Díky dnešním možnostem se ovšem dá s umístěním panelů pracovat mnohem více. Umístění na fasádu může mít dvojí funkčnost, kdy panely zároveň stíní oknům a zabraňují tak nadměrnému vyhřívání interiéru. Tentýž účel mohou plnit i na terase, i ta samotná však může mít fotovoltaickými panely pokryté například stěny.

Pro specificky tvarované povrchy existuje řešení v podobě flexibilních solárních pásů. Ty se dnes stávají i oblíbenou alternativou ke klasickým pevným panelům, jelikož lépe splynou s povrchem, na který se namontují, takže je instalace výrazně jednodušší. Obvykle probíhá v podobě na sebe navazujících svislých pásů.

Barevné solární panely jako zajímavý architektonický prvek

U klasických tmavých panelů by výše uvedená řešení znamenala výrazný zásah do vzhledu stavby, a to spíše v negativním slova smyslu. Vzestup fotovoltaiky nicméně přináší své ovoce a jedním z těch nejpodstatnějších pokroků je barevnost solárních panelů.

Tmavě modrá tak již zdaleka není tou jedinou možností. Sáhnout můžete po zelené, která se hodí k ekologickým stavbám, cihlové, která žádným způsobem nenarušuje typickou barvu střešních krytin, a spoustě dalších provedení.

Vědci ve Švýcarsku dokonce přišli s bílými panely. Přestože standardně tato barva většinu dopadajícího světla odráží a nejinak je tomu i zde, panely dokážou zachytit infračervené záření, které následně přemění v elektrickou energii. U těchto panelů navíc nejsou viditelné fotovoltaické články, a hodí se tak pro použití například u starších budov, které by jinak příliš hyzdily.

Odrážení světla má navíc zásadní výhodu v tom, že do značné míry eliminuje přehřívání panelů. Zatímco v chladnějších měsících tak mají barevné panely přirozeně o několik procent nižší výkon než standardní, tmavé, v těch teplejších se díky tomuto jevu rozdíl dorovnává.

I okno lze proměnit v solární panel

Omezení daná konstrukcí solárních panelů a pohlcováním celého viditelného spektra slunečního záření překonává speciální sloučenina organických solí TLSC. Ty absorbují světlo ve spektru, které lidské oko nevnímá – panel pracuje s infračerveným a UV spektrem. Zachycené světlo vedou organické soli do rámečku, který je malým solárním panelem. Zatím je účinnost tohoto typu panelu kolem 5–7 %, za pár let tomu ale může být jinak.

Má využití solární energie v ČR smysl?

Možná si říkáte, že v České republice není sluneční svit zrovna častým jevem, a tak nemá smysl o něčem jako sluneční dům či instalace solárních panelů přemýšlet. Počet hodin ovšem činí 1400–1700 ročně a to rozhodně málo není. Klimatické podmínky jsou u nás velice podobné jako v sousedním Rakousku, zde je ovšem vznikání staveb maximalizujících využití slunce k získávání energie významně rozšířené a podporované i samotnou vládou.

Zdroj fotografií od ONYX SOLAR.

zobrazit fotogalerii

Přidejte svůj komentář.

Komentáře (2)
  1. Uživatel

    Dobrý den, kolik je pravdy na tom, že se dělají i solární tašky na střechu? Máte informace o jejich funkčnosti? Děkuji

    1. Expert

      Solární tašky se dělají a obvykle se jedná o malé krystalické panely zasazené do šablony. Díky tomu se dá velmi orientačně říct, že mají zhruba poloviční účinnost a dvojnásobnou cenu jako běžná instalace krystalických panelů. Nesplňují podmínky dotačního programu NZU. Pro zajímavost – letos plánuje masivní výrobu FV tašek společnost Tesla.


Prosím, přihlaste se abyste mohli komentovat. přihlásit se

Další články k tématu

Jak získat dotaci na stavbu nového bytového domu

Jak získat dotaci na stavbu nového bytového domu

Dotaci můžete získat nejen na rekonstrukci, ale i na stavbu či konverzi bytových domů – pokud tedy budou dostatečně „zelené“.
Fotovoltaické střešní tašky, hudba budoucnosti

Fotovoltaické střešní tašky, hudba budoucnosti

Vývoj ve fotovoltaice jde mílovými kroky směrem k panelům, které dokážou plně nahradit střešní tašky, nebo dokonce okna.
Tipy pro využití srážkové vody

Tipy pro využití srážkové vody

Seznamte se s praktickými příklady typických instalačních systémů pro zachycení srážkové vody v domácnostech.
Zelená úsporám na zateplení bytového domu

Zelená úsporám na zateplení bytového domu

Víte, že můžete získat příspěvek na zateplení staršího bytového domu, a to i dva roky zpětně? A že vám dotace pokryjí i více úsporných opatření?


Nejčtenější blogeři

David Berka

David Berka

počet článků: 1
Miroslav Štechr

Miroslav Štechr

počet článků: 2
Zdenek Pekarek

Zdenek Pekarek

počet článků: 2